BAZINGA – THE GUNNERS 8:0 (2:0)

Zápas byl dohrávkou 17. kola, a ač jsme byli domácí, hrál se zápas na Strahově, navíc na umělce nevalné kvality a velikosti (36 x 20, takže „penalta na půlce“). Nás se dostavilo 11, tzn. dvě pětky, soupeř se scházel jako švábi na pivo a byl rád, že se sešel v šesti. Na podzim jsme vyhráli 9:0, takže nic jiného než vysoké vítězství jsme nebrali. První poločas se nesl ve znamení bušení do zavřených dveří. Balón jsme měli jen my a hledali jsme skulinku, kterou bychom ho propasírovali do brány. Když jsme ztratili balón, tak jsme ho po nákopu velmi rychle získali zpět a bušení do zavřenejch vrat pokračovalo. Dlouho se nám nedařilo skórovat, až v 10. minutě po dorážce jednoho z Láďů (aspoň myslím) jsme konečně prolomili smůlu. Další gól jsme nemohli dlouho dát, až se nad námi někdo tam nahoře smiloval a druhý z Láďů (aspoň myslím) svojí tečovanou střelou zvýšil těsně před koncem poločasu na 2:0. Gunners se za první poločas na naší půlce příliš neohřáli.

Dva góly nám přišly málo, a tak jsme se v druhém poločasu tlačili ještě víc do branky, hlavně Roman chtěl prolomit svoji střelckou smůlu, která se mu držela na kopačkách. Po jedné z jeho střel jsem odražený balon uklidil do branky a snad během toho samého střídání přidal Mekii ještě dva góly. Bylo hotovo, teď to jen bylo o tom, kolik to skončí. Každý si chtěl dát góla a obrana Gunners už nebyla tak pevná jako za stavu 0:0 nebo 1:0. Romanovi se poštěstilo a dal dva góly, Hydra přidal svůj druhý gól. Gunners vystřídali brankáře, který svým pohybem oživil jejich hru a dostali se do několika šancí, protože i naše obrana trochu polevila, ale Kroupa si aspoň na konci zachytal a mohl nám i zanadávat.

Jasný výsledek, po bojovném prvním poločase jasná druhá půlka, tři body zůstaly po právu doma. Nebo alespoň domácím.

Přeceda.